Nehledejte hrom z oblačné výše,
kráčejte zarytě a tiše.
Když utnou strom,
tak lesy stejně šumí dál,
nehledejte hrom,
aby za vás lkal.
Nehledejte vodopády slov,
stejně se vypaří,
co s černou barvou vdov
a květy spadlé
zametou metaři.
Slzy už předem zasyčely
v jeho smrti ohnivé,
neusněte zármutkem,
zůstaňte bdělí,
uchovejte v mysli
jeho srdce od krve.
Uchovejte v mysli..
V mých snově modrých snech
objevil se čadivý a přehluboký vzdech,
jak osud chlapce
a osud země
o sebe se křísly.
Nehledejte žalmy,
modlitba může znít,
aby z pouště, kterou opustil,
vlahy stín palmy, lípovité palmy
mohl ucítit.
Osud chlapce uhořel.
Nehrbme se a stůjme narovnáni
pro osud země,
která nesmí ztratit nový pel.
Bylo to v jeho posledním přání.
(Lidová demokracie 1969 Zuzana Špůrová)
